PLATBY PŘES BRÁNU PAYS JSOU ZRUŠENY. PAYS JE PRO NAŠE POTŘEBY DRAHÝ. PRO PŘEPOSLÁNÍ Z ÚČTU PAYS NA NÁŠ ÚČET ÚČTUJE DALŠÍ POPLATKY.

2. Základní rozdělení vína pro nováčky a začátečníky I.

Mnozí lidé rozdělují víno na "chutná" a "nechutná". Chcete-li se dozvědět, proč je Tramín červený bílé víno, jaký rozdíl je mezi suchým a polosuchým vínem, co je kabinet a co přívlastek, můžete pokračovat na další řádky.

Postupně budeme na webu zveřejňovat rozdělení vína podle barvy, podle odrůd, podle zbytkového cukru a dalších kritérií.

Dnes začneme s rozdělením podle barvy vína.

 

Bílé víno

Bílé víno se vyrábí z bílých hroznů, ale může se vyrobit i z červených hroznů. Při výrobě bílého vína z červených hroznů se kvasí čistý mošt bez slupek, které jsou původcem zabarvení, které se ovšem do nápoje nedostane. To se používá právě u odrůdy Tramín červený, kde druhá část názvu  "červený" udává, že víno bylo vyrobeno z červených hroznů, ale barva vína je bílá. Víno bílé barvy vyrobené z červených hroznů potom používá označení klaret.

Chuť a vůně vína

Bílá vína se vyznačují vůní citrusových plodů, jako jsou pomeranče, citrusy, ale i vůní lučního kvítí. Chuť je více kyselá a rázná, u aromatických odrůd, jako je Muškát, může být více šťavnatá. Bílá vína se zdají lehká, ale může to působit i zrádně. Lehkost bílých vín ukazuje citrusová vůně, ne ale alkohol. Alkohol může být u bílých vín přibližně na stejné výši jako u červených.

Doporučené pokrmy k bílým vínům

Bílé víno se hodí především k bílým masům, jako je drůbež, ryby, telecí. Dále doporučujeme bílá vína k omáčkám a sýrům. Samozřejmě ale každá odrůda bílého vína se hodí k trochu jiným pokrmům.

Oblasti pěstování bílé vinné révy

Mezi oblasti pěstování bílého vína ve střední Evropě řadíme Moravu, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Další typové rozdělení bílých vín

Bílá vína můžeme dále rozdělit na lehká , středně plná, plná, barrique, aromatická podle zbytkového cukru.

Lehké  víno je svěží, nevtíravé,lehké, kyselina, většinou mladá vína, obsahuje menší množství cukru i menší množství alkoholu . Mezi známé představitele u nás řadíme např. Muller Thurgau a Veltlínské zelené. Podáváme chlazené na 10-14 °C.

Středně plné víno má potom vyšší obsah alkoholu a je více hutné. Má vyšší alkohol, extrakt, je delší , elegantní a harmonické.Mladší a středně nazrálá vína mají moderní styl, zdobí je nové technologie. Dobré ročníky sz teplejších oblastí charakterizují pozdní sběr a výběr z hroznů. K odrůdám známým u nás počítáme Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský. Podáváme chlazené na 10-16 °C.

Plná vína jsou vína bohatá na extrakt, pocítíme hřejivý alkohol, jsou opulentní a dlouhá. Představí se nám zralé hrozny z teplejších oblastí charakterizované výběrem z hroznů. Představitelem známým u nás může být např. Rulandské šedé.

Barrique  pak potom charakterizuje  vína, která dozrávala v dubových sudech. Fermentace, nebo zrání na sudu typu barrique nám potom představí specifické aroma i chuť. Jedním z možných představitelů může být Chardonay.

Aromatické víno má vůni ovoce, květů, bývá plné, kořenité s vyšším extraktem, mívá plnější aromatickou chuť. Zahrnuje takové odrůdy jako Tramín červený, Muškát Moravský, Sauvignon, které se vyznačují silnou aromatickou vůní. Podáváme chlazené na 8-13°C.

Vyšším zbytkový cukrem se vyznačují vyzrálé, přezrálé botrytické hrozny. Celkový vjem vína může být po stopě zralého a sušeného ovoce, hrozinek, karamele. Bývají to vína jedinečná svou chutí a vůní.  Typickým představitelem je Tokajské víno, které je vyráběno z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis Cinerea. Podáváme při 12-16 °C.

 

Červené víno

Červené víno se vyrábí z modrých hroznů. Odzrněné víno (rmut) se kvasí společně se slupkami, a to při vyšších teplotách než u bílého vína, a to i několik dnů. Červené víno obsahuje více tříslovin. Červená vína se také nechávají zrát v dubových sudech (tzv. se školí), tato metoda se označuje barrique. Zrání vína v dubových sudech mu potom dodává množství zajímavých a rozmanitých odstínů chuti.

Chuť a vůně vína

Typickou vůni, kterou můžeme u červených vín očekávat je vůně peckovin a bobulovin, v mnohých vínech můžeme poznat stopu černéno rybízu, ostružin. Červená vína, která zrála v barrique sudech mohou uvolňovat vůni vanilky, kouře a ořechu. Plnou chuť vína pocítíme při větším přísunu vzduchu. Proto používáme větších otevřených sklenic.

Doporučené pokrmy k červeným vínům

K červeným vínům se hodí tmavá masa, zvláště zvěřina. K lehkým červeným vínům můžeme doporučit také saláty, ryby a ovoce. Nedoporučujeme červená vína k měkkým sýrům, ke kterým se hodí spíše vína bílá. Červená vína se uplatní spíše u plísňových, nebo tvrdých sýrů.

 

Oblasti pěstování červené vinné révy

Nejvíce se daří červeným vínům ve Francii (oblast Bordeaux), v Itálii (oblast Toskánska), ve Španělsku. Velmi dobrá vína známe také z Chile, z Kalifornie a z Austrálie. U nás červená vína také pěstuje hodně vinařů, ale někdy k úplné dokonalosti chybí o trochu více sluníčka.

Další rozdělení červených vín

Červená vína můžeme dále rozdělit na lehká, středně plná a plná (barrique).

Lehké víno má menší množství alkoholu a méně tříslovin, můžeme cítit vůni ovoce, např. třešně, višně Jsou to vína lehká, pitelná  svěží, poddajná. Má světlejší barvu a vyrábí se z hroznů s menším obsahem cukru. Jsou typická pro chladnější oblasti a představitelem může být třeba André, Frankovka a Modrý Portugal. Podáváme při teplotě 10-14 °C

Středně plné  víno má vyváženou vůni a vyváženou chuť s barvou vína do purpurové barvy. Tato vína mohou mít dochuť po vyzrálém lesním ovoci jak jsou ostružiny, borůvky, černý rybíz.. Téměř ideální je poměr ovoce, alkoholu a tříslovin. Typickou oblastí pěstování je francouzské Bordeaux a známým představitelem je Merlot, Zweigeltrebe, Rulandské modré.  Podáváme při 15-18 °C

Plná vína - barrique  jsou bohatá, plná s chutí vyzrálého ovoce, typicky ostružiny a černý rybíz, víno se vyznačuje temně rudou až rubínovou barvou, chuť může být ovocná a sladká, s vůní hroznů, důsledkem školení v dubových sudech můžeme pocítit chuť kouře,vanilky, skořice, vzácného dřeva.. Těžká vína potřebují velmi sladké hrozny a tak se jim daří především v oblastech Austrálie, Chile a Kalifornie. Z evropských oblastí můžeme jmenovat Španělsko. Představitelem je Cabernet Sauvignon, v Austrálii potom Shiraz. Podáváme při 15-18 °C.

Ostatní s vyšším zbytkovým cukrem jsou fortifikovaná - likérová vína

Růžové  víno

Suché víno má chuť ovoce, především malin, červeného rybízu a drobnějších červených peckovin. Je svěží a středně plné. K představitelům u nás počítáme André a Rulandské modré.

S vyšším zbytkovým cukrem je potom víno šťavnaté, plnější, opulentní, s chutí zralého sušeného ovoce jako jsou třešně, maliny, rybíz. Představitelem u nás je Zweigeltrebe, Cabernet Sauvignon.

Zdroj: vlastní zpracování na základě studia Základy sommelierství na Vinařském Institutu